21.05.2010

BIOPODVODY ANEB SÓLOKAPR ZA KAŽDOU CENU

Po bezmála roce politických sloganů a klišé, kterými nás masírují politické strany a jejich spřízněná media, není pro novináře zřejmě snadné rozvířit čtenářskou pozornost. To, že Hospodářské noviny před dvěma týdny využily k vytvoření čtivého skandálku z kontextu vytrženou informaci o biopotravinách obsahujících pesticidy, považuji však za novinářské diletantství.

Zprávu o jedovatých biopotravinách ze serveru IHNED.cz následně převzal Český rozhlas, TV Prima a řada dalších médií. Že se message rozjíždí tím „správným směrem“, potvrdil o pár dní později i pravidelný rozhovor Jana Krause a jeho blondýny, kteří jedovatým biopotravinám a podvodům věnovali jednu ze svých pravidelných úvah. Kauzu s prvky tragikomedie uzavřel pak telefonní dotaz nejmenovaného soudního lékaře na referenční laboratoř. Dotazoval se, zda se jím právě zkoumaná oběť nemohla otrávit biopotravinou.  

Důvodem k novinářské hysterii byl jediný odstaveček se stručnou tabulkou ve zprávě o 40 stranách, která, vedle mnoha dalších údajů o „toxicitě“ našich běžných potravin, obsahovala informaci o zbytcích pesticidních látek v biopotravinách. U potravin, jejichž výrobci deklarují, že se syntetickým pesticidním prostředkům ochrany vyhýbají, to bylo pro řadu našich novinářů šokující zjištění.

Šokující natolik, že z deseti pozitivních vzorků, které obsahovaly většinou pouhé tisíciny z množství pesticidů povolených pro běžné potraviny, se na IHNED.cz stala rázem čtvrtina všech biopotravin v České republice jedovatých. To vše navíc s dodatkovou informací v úvodu, že stoupá počet biovýrobců bez oprávnění, o čemž však v dalším textu nebyla ani zmínka.

Ochota zveřejňovat negativní informace o biopotravinách je u nás nečekaně velká. Díky ní tak víme například, že spotřebitelé biopotravin mají větší sklony ke kradení a podvodům… Biosenzace dnes frčí natolik, že jeden z časopisů neváhal nedávno ozdobit svou titulní stranu velkým nápisem BIOPODVOD, s vědomím, že obsah článku o žádných podvodech téměř nehovoří. Bez důkazů však zůstávají tyto úvahy pouhými spekulacemi. To svědčí to v lepším případě o neprofesionalitě pisatelů, v horším pak o záměru.  

Biopotraviny svým charakterem nabízejí alternativu. A možná proto tolik dráždí konzervativní část společnosti. Samozřejmě, že existují vysoce kvalitní potraviny bez certifikátu, v případě biopotravin má však spotřebitel jasně deklarovaný a garantovaný způsob produkce a snadné rozlišení. I kauza s pesticidy potvrdila, že pokud v biopotravinách pesticidy jsou, jedná se zpravidla o zanedbatelné množství. Ani podíl biopotravin na prodejích, který nečiní ani jedno procento trhu s potravinami, nenasvědčuje o zlatém dolu.

Důvěra spotřebitele v produkční systém je jedním z hlavních předpokladů ekologické produkce potravin. Šíření nepřesných informací tak vede k poškození pověsti jednotlivých výrobců biopotravin i celého sektoru ekologického zemědělství.

Doufejme, že i přes absurdnost kauz, které se s biopotravinami dnes běžně spojují, nakonec dospějeme k věcné diskuzi nejen nad kvalitou potravin a jejich reálnou hodnotou obecně, ale i nad dopady, které jejich produkce přináší.  

Mgr. Kateřina Čapounová