KURZ PŘÍRODNÍHO ZAHRADNIČENÍ

Na kurz přírodního zahradničení, jehož cílem bylo nejenom se naučit něco o přírodní zahradě, ale také si to prakticky vyzkoušet a pomoci tak kopistskému Camphillu a jeho obyvatelům se ve dnech 24. a 25. dubna sjelo na 15 nadšenců do přírodního způsobu hospodaření.

V sobotu 24. jsme se zkoušeli budovat zvýšené záhony, které v budoucnu budou sloužit obyvatelům a uživatelům Camphillu k pěstování zeleniny v blízkosti obytných stavení a usnadní jim tak cestu k produkci vlastní stravy.

Zvýšené záhony – jak na ně

Průvodcem při budování záhonů nám byl Šimon Stromsnes z občanského sdružení MRKEV, které se zabývá přírodním hospodařením bez mechanizace a „žitou permakulturou“. Při tvorbě záhonů na travou zarostlé půdě stačí vytvořit záhon optimálně oblého tvaru a střed záhonu jen prokypřit a neobracet. Následně stačí na podzim záhon zamulčovat vysokou vrstvou mulče a na jaře sázet např. brambory nebo dýně přímo do mulče v dalších letech již je plevel potlačen a na záhoně lze pěstovat „cokoliv“.

V našem případě však záhony byly velmi zasaženy pýrem plazivým a bylo třeba je řádně pročistit. Nakonec jsme vytvořili deset krásných záhonů s cestami osetými travní směsí pro potlačení pýru i na cestičkách. Aby došlo k potlačení pýru i na záhonech budou záhony po čase také zamulčovány slámou.

Zelinářská praxe

V odpoledním bloku jsme od zakladatele místního Camphillu pana Nejtka vyslechli povídání o camphillském hnutí a o Camphillu v Českých Kopistech, který funguje již od počátku nultých let 21. století a v současnosti poskytuje služby téměř desítce mentálně postižených uživatelů, kteří jsou díky péči terapeutů zapojeni do běžného chodu hospodářství a dostává se jim možnosti kreativního využití jejich energie např. tkalcovskou či keramickou výrobu.

Po přednášce jsme pod vedením Jaroslava Lenharta absolvovali zahradnickou praxi na nedalekém camphillském poli, kde jsme si vyzkoušeli vysazování zeleniny a pomáhali s okopáváním a pletím již vysazené vegetace. Na závěr jsme vysázené sazeničky pokryly netkanou textilií, která chrání malé rostlinky před hmyzími škůdci.

Večerní posezení nad biodynamikou

Celý den uzavřel večerní program, během něhož pan Radomil Hradil představil biologicko-dynamické zemědělství, jeho historii a filosofický základ v anthroposofickém hnutí, a také navazující hnutí camphillské, které je s oběma směry úzce spojeno.

Biologicko-dynamické zemědělství vychází z učení Rudolfa Steinera a je založeno na celostním pohledu na přírodu a člověka v ní a pracuje s představou nehmotných sil působících na fyzické systémy včetně člověka. Biodynamické hospodaření je kromě snahy o oživování půdy založeno na využívání specifických biodynamických preparátů, které jsou propojením hmotného a dynamického působení a jsou užívány v nepatrných dávkách jako nositelé sil (podobně jako homeopatika).

Biodynamické hospodaření je také založeno na představě statku jako individuálního organismu, který je formován místem a individualitou hospodáře. Optimem je uzavřenost statku, omezení vstupů zvenčí a sladění všeho v jeden harmonický celek. Více o biodynamice se dozvíte např. na: www.bioinstitut.cz.

V diskusi o praktickém fungování biodynamiky Radomil Hradil zmínil dlouhodobé srovnávací pokusy konvenčního, ekologického a biodynamického zemědělství ve Švýcarsku, které ukazují, že biodynamika má výrazně pozitivnější vliv na kvalitu půdy než konvenční zemědělství a v některých zjišťovaných parametrech dopadá také statisticky průkazně lépe než systém organický, navíc se ukazuje, že i kvalita potravin, posuzovaná celostně, bývá u biodynamických systémů vyšší, což dokázaly, např. i krmné pokusy, kdy testovaná zvířata preferovala biodynamické potraviny.

Cílem biodynamického hospodaření a anthroposofie obecně není ale jenom produkce kvalitních potravin a zachovávání, případně zvyšování úrodnosti půdy, ale také příspěvek k lepšímu světu, proto z anthroposofie vychází také hnutí tzv. Camphillů (nazvaných dle místa, kde vznikla první takováto komunita), které poskytují lidem společensky znevýhodněným (zejména mentálně postiženým) možnost prožívat kvalitní, šťastný život naplněný aktivní smysluplnou činností, jako je např. zemědělské hospodaření, umělecká tvorba a mnoho dalšího.

Den druhý

Neděle 25. dubna začala osluněnou přednáškou Radomila Hradila o přírodním zahradničení, jeho zásadách, o půdě jako základu přírodního zahradničení a o širších souvislostech zahradničení v souladu s přírodou.

Radomil Hradil představil půdu jako komplexní systém vztahů mezi životem na povrchu a životem pod povrchem. Upozornil, že běžné zahrádkaření a zemědělství vnímá půdu jako pouhý substrát, kam je třeba doplňovat vhodné látky, živiny či ochranné prostředky a který nemá širší souvislost. Naopak biozahradničení vnímá půdu jako systém složitých vazeb, které je třeba budovat a podporovat, například využíváním kompostu, který dodává do půdy nezbytné látky v přirozené formě a podporuje půdní život.

Radomil zdůrazňoval především fakt, že nelze nahlížet na přírodní zahradničení optikou „škůdce – jak ho zničit“, ale optikou budování vhodných vztahů a zvyšování rozmanitosti (např. i budováním podmínek pro vhodné živočichy – ježky, slepýše, škvory, včely samotářky, atd.), která preventivně zabraňuje vzniku a šíření škůdců a chorob.

Nicméně poukázal i na možnosti vypořádání se s škůdci a chorobami, např. u plísně bramborové na rajčatech upozornil, že biodynamika vnímá plíseň jako organismus patřící pod zem, a pokud vytvořme vhodné podzemní podmínky (vlhko, teplo a temno) nad zemí rozšíří se plísně i tam, proto je nutné rajčata pěstovat na vzdušném místě, dále od sebe, nezalévat na listy a udržovat je v suchu např. i přístřeškem. Vhodné je např. zalévat přímo ke kořenům; k tomu může v krajním přpadě posloužit i propíchaná PET lahev zaražená hrdlem do země.

Neopomněl připomenout ani důležitost tzv. smíšených kultur a využívání pozitivních vlivů jednotlivých rostlin mezi sebou. Např. zmínil obvyklou kombinaci mrkve a cibule, kdy se tyto dvě plodiny významně pozitivně ovlivňují. Na dotaz jak se vypořádat s odlišnými vláhovými požadavky těchto dvou plodin Radomil zmínil, že v přírodní zahradě se předpokládá malé či žádné zavlažování s předpokladem, že rostliny budou nuceny dosáhnout na vodu z větších hloubek a nebudou tolik závislé na umělé zálivce. Jako jednu z důležitých rostlin k odpuzování škůdců Radomil zmínil např. kopr, který se snadno vysemeňuje sám a bude na zahradě rychle hojným pomocníkem.

Síla kompostu

Z hlediska biozahradníka je kompost nezastupitelným pomocníkem v péči o půdu a její oživování. V praxi jsme si ukázali jak vypadá kompost starší i čerstvě založený, jak je s ním třeba nakládat.Kompost není žádná věda, je však třeba být opatrný v tom, co do kompostu vkládáme a jak to co do něj vkládáme v hromadě pracuje. Kompost pojme většinu organických zbytků ze zahrady i kuchyně, větší hůře rozložitelné zbytky (např. větvě, větší košťály, atd.) je třeba nadrtit nebo posekat, tak aby kompost neobsahoval velké nezpracované kusy materiálu. Kompost je třeba udržovat vlhký, ale nikoliv mokrý a je důležité dbát na to, aby k němu měly přístup půdní organismy zpracovávající organický odpad, zejména žížaly, v tomto případě žížaly hnojní, které se postarají o to, že se z odpadu zanedlouho stane nejkvalitnější hnojivo.

V rámci kurzu jsme se stali svědky dynamizování kompostu biodynamickými kompostovými preparáty, kterými byl kompost naočkován pro lepší působení kosmických sil. Můžeme věřit jejich fungování, nebo nemusíme faktem ale zůstává, že biologicko-dynamické hospodaření je velmi úspěšné v oživování půdy a v produkci nejkvalitnějších produktů, což se o konvenčním způsobu hospodaření říci nedá.

Na závěr kurzu nám Radomil Hradil představil některé prvky přírodní zahrady určené k posílení biologické rozmanitosti zahrady, nalákání vhodných živočichů, kteří zahradníkovi pomáhají v jeho snaze o rovnováhu přírodních sil. Zahrada v Camphillu tak byla rozšířena o rybníček, coby útočiště žab, čolků a dalších vodních živočichů, kteří vyrovnávají nerovnováhy v zahradě. Suchá zídka středomořského charakteru má zase za cíl přilákat do zahrady ještěrky a další suchomilné živočichy, leč camphillská zahrada se zatím jejich útočištěm nestala. Dalším z řady opatření, která jsme mohli v camphillu pozorovat byl hotýlek pro blanokřídlý hmyz, který si účastníci mohli sami vyrobit. Mezi další doporučovaná opatření patří, např. domeček pro škvory (květináč zavěšený dnem vzhůru u kmene stromu vyplněný slámou) nebo hromada listí a křoví pro ježky.

Všem účastníkům i lektorům i skvělým dobrovolníkům z organizace DUHA srdečně děkujeme.

Kontakty na lektory:

Jaroslav Lenhart, Camphil ČK: jaroslav-lenhart@post.cz
Jan Šimon Stromsnes, MRKEV: j.s.stromsnes@gmail.com
Radomil Hradil: radomil.hradil@pro-bio.cz

Odkazy:

Stránky o biodynamickém zemědělství na webu Bioinstitutu, o.p.s. s možností stažení starších čísel časopisu Valeriana, s odkazy na zajímavé články a akce. www.bioinstitut.cz/Biodynamika.html
Stránky Camphillu České Kopisty. www.camphill.cz
Stránky o ekozemědělství a biopotravinách pro spotřebitele www.biospotrebitel.cz
Stránky o biologicko dynamickém zemědělství www.biodynamika.cz
Stránky přeshraničního projektu Natur im garten, modelových přírodních zahrad. www.natur-im-garten.at (stránky i v češtině)
Stránky Jaroslava Svobody o permakulturním zahradě, obsahuje praktické rady k permakulturním zahradám, vhodným rostlinám a dřevinám, atd. www.ekozahrady.com