13.12.2011

Péče o půdu v biozahradě

Víte, že na 1ha zahradní půdy, žije až 6 tun půdních organismů? Patří mezi ně bakterie, houby, řasy, prvoci, červi, roztoči, hmyz, chvostoskoci, pavouci, měkkýši atd.! Tyto organismy, tzv. půdní edafon, se starají o tvorbu humusu a tím o úrodnost půdy.

Žížaly navíc napomáhají rozkladu organických odpadků a vynášejí minerální látky z hlubších vrstev půdy – až z několika metrů. Zahrádkář se musí hlavně postarat o to, aby žížaly a další půdní organismy měly dobré podmínky k životu; ony se pak postarají o to, aby rostliny měly dostatek živin. Žížaly jsou největším přítelem zahrádkáře!

Živiny je možné do systému dodat kompostováním a zeleným hnojením (více v tomto článku). Dále se pro zlepšení bilance živin v půdě používají rostlinné zákvasy, které připravíme z různých bylin, např. z kopřiv, kostivalu, ptačince apod. Byliny vložíme do kýble nebo kádě s vodou a necháme vykvasit. Jakmile zmizí pěna a rozložený materiál sedne ke dnu, což trvá podle teploty jeden až několik týdnů, je zákvas zralý a můžeme ho použít k přihnojování rostlin náročných na živiny. Zákvas ředíme v poměru alespoň 1:4.

Smíšené kultury

 Monokultura jedné plodiny půdu jednostranně zatěžuje. Proto je vhodné plodiny střídat nejen v čase, ale i v prostoru. Ukazuje se také, že některé kombinace svědčí oběma partnerům a rostliny si vzájemně prospívají, například si odpuzují své škůdce. přehled vhodných a nevhodných kombinací naleznete v této tabulce.

Univerzální rostlinou pro smíšené kultury je kopr: stačí projít se na podzim po zahradě se suchými stvoly se semeny a občas na ně poklepat. Příští rok bude kopru všude plno, z čehož se budou těšit také pestřenky a jiný užitečný hmyz.

Nastýlání

 Půda v přírodě není nikdy holá, vždy je buď zarostlá nebo pokrytá organickou hmotou - listím, jehličím apod. Odkrytá půda rychle vysychá, slunce hubí mikroorganismy, prudký déšť povrch půdy rozplaví. Proto můžeme půdu chránit zakrýváním organickým materiálem, například posekanou a zavadlou trávou, starým senem či slámou, shrabaným listím atd. Také vytrhané plevele můžeme nechat přímo na záhonu mezi řádky zeleniny jako nastýlku.

 

Výhody nastýlání:

-         chrání půdu před vysycháním a před deštěm;

-         omezuje vyplavování živin;

-         potlačuje plevele;

-         podporuje život v půdě

-         udržuje vyrovnanou teplotu a vlhkost půdy;

-         udržuje drobtovitou strukturu půdy.

Text: Radomil Hradil: Biozahrada. PRO-BIO LIGA, Praha 2007. Publikaci si můžete za 20,- Kč u nás objednat .