Principy a filosofie permakultury

Permakultura je založena na pozorování přírodních systémů, ale také na moderním vědeckém a technickém poznání. Stručně řečeno jde o spolupráci s přírodou, ne o boj s ní, o dlouhodobé zkoumání namísto dlouhodobé bezmyšlenkovité dřiny, o schopnost vidět rostliny a zvířata v celé škále jejich funkcí místo izolovaného využívání jenom některých z nich.

Permakulturní etika

Permakultura je jedinečná mezi alternativními zemědělskými systémy především proto, že pracuje se souborem etických imperativů, které navrhují, abychom přemýšleli a jednali odpovědně vůči ostatním a Zemi.

Permakulturní etika ukazuje smysl našeho fungování v rámci většího celku a slouží jako vodítko pro život v souladu s globálním společenstvím a prostředím.

Permakultura se také řídí základní etikou života, která přiznává vnitřní hodnotu každému životu. Strom má hodnotu sám o sobě, i když nepředstavuje hodnotu pro člověka. To že strom žije a funguje je hodnotné. Má vlastní význam v přírodě: recykluje odpad, produkuje kyslík, ukládá CO₂, poskytuje úkryt zvířatům, vytváří půdu, atd.

Permakulturní etika je založena na 3 základních premisách:

1. Péče o zemi

...znamená pečovat o všechna živá i neživá stvoření – rostliny, zvířata, zemi, vodu a vzduch. V praxi to znamená provádět činnosti, které neškodí a naopak přispívají k obnově rovnováhy ekosystémů, včetně práce pro užitečné a všeobecně prospěšné systémy, spíše než pro systémy destruktivní.

2. Péče o lidi

...posiluje soběstačnost a společenskou odpovědnost; přístup ke zdrojům nezbytným pro náš život (nejen potraviny, příbytek, ale také zaměstnání a mezilidské vztahy).

3. Spravedlivý podíl

...stanovuje omezení spotřeby a reprodukce a redistribuuje přebytky, tj. brát si jen to, co potřebujeme, podělit se o to, co nepotřebujeme a zároveň chápat, že existují hranice toho, kolik si můžeme vzít a kolik můžeme dát.

Permakulturní etika podle Billa Mollisona a Ren Mia Slay proniká všemi stránkami životního prostředí, společnosti i ekonomických systémů. Klíčem je nahrazení konkurence kooperací!

Principy permakultury

Permakulturní principy poskytují soubor univerzálních návodů pro navrhování udržitelných systémů. Tyto principy jsou vlastní jakémukoliv permakulturnímu návrhu v jakémkoliv podnebí, rozměru, apod. Jsou odvozeny z pozorování přírody a práce ekologů, krajinářů a dalších odborníků.

Zatímco permakulturní etika je spíše podobná širším morálním hodnotám a normám chování, principy permakultury poskytují soubor univerzálně použitelných návodů k navrhování udržitelných obydlí:

1. Pozoruj a jednej – hledej souvislosti, pozoruj intenzivně, trpělivě a tvořivě. Vše je součástí většího systému, každý prvek (rostlina, zvíře, či stavba) má v permakultuře více funkcí a podporuje další prvky v ekosystému.

2. Zachycuj a uchovávej energii – zacházej eticky s přírodními zdroji: uchovávej zdroje produkované v době hojnosti, a snaž se o opětovné využití zdrojů. Uskladňuj, konzervuj, suš potraviny, shromažďuj semena pro výsadbu, dešťovou vodu uchovávej v nádržích, snaž se ji zadržet i na pozemku, kompostuj.

3. Získávej výnos… a to s minimálními náklady - čas a energii věnuj tomu, co poskytuje nejdůležitější výnos. K obživě vybírej odolné, místní rostliny, které se samy reprodukují a vyžadují minimální péči. Pečuj o vysokou úrodnost a kvalitu půdy.

4. Usměrňuj sebe sama a přijímej zpětnou vazbu – v přírodě má vše své limity a jejich překročení příroda trestá. Ekosystémy jsou vnitřně silně provázané, je třeba se vyvarovat nevhodných aktivit, aby mohl systém dobře fungovat. Největší samousměrňující organismus, snažící se dosáhnout dynamické stability, je popsán v teorii Gaia.

5. Využívej obnovitelných zdrojů a služeb a važ si jich – zdroje je třeba využívat co nejlépe, využívej je s rozumem a citem. Snaž se o jejich multifunkční využití, předcházej zbytečným ztrátám, redukuj naše ničivé chování a závislost na neobnovitelných zdrojích.

6. Nevytvářej odpad – važ si a co nejlépe využívej dostupné zdroje, snižuj množství odpadu, omez plýtvání potravinami a vodou, snaž se o opětovné využití zdrojů. Opravuj poškozené, co již není využitelné, recykluj! V přírodě platí, že odpad z jednoho procesu je pro jiný proces zdrojem.

7. Navrhuj od vzorů k detailům – v čase i prostoru mysleme daleko, ale cílům se přibližujme pomalu. Jednotlivé prvky na permakulturním pozemku umístíme do více či méně soustředěných oblastí - zón podle intenzity jejich využívání a nároků na prostor. Permakulturní design vzniká postupně a v podstatě nikdy není hotový.

8. Dej přednost začleňování před oddělováním – umístíme-li jednotlivé prvky na správné místo, vytvoří se mezi nimi vztahy, takže tyto prvky spolupracují a vzájemně se podporují. Cílem je navržení takových propojení mezi jednotlivými prvky, aby se docílilo efektivního využívání zdrojů a minimální energetické náročnosti systému.

9. Využívej malých a pomalých řešení – malé a pomalé systémy jsou snazší na údržbu než veliké, lépe využívají lokální zdroje a dosahují udržitelnějších výsledků. Plánuj dlouhodobě, ne krátkozrace.

10. Využívej rozmanitosti a važ si jí – rozmanitost omezuje zranitelnost vůči řadě hrozeb a využívá výhod jedinečných přírodních podmínek prostředí v němž se vyskytuje.

11. Využívej okrajového efektu a važ si okrajových systémů – v okrajových systémech se prolínají druhy sousedních regionů, jsou to zóny střetu, napětí, kompetice, prolínání a spojení. Často se jedná o nejrozmanitější a nejproduktivnější části systému.

12. Využívej změnu tvořivě a tvořivě na ni reaguj – můžeme mít pozitivní vliv na nevyhnutelné změny, pečlivým pozorováním, a zásahem v pravý čas. Na změnu, která je mimo dosah našeho konání nebo vlivu (klimatu, trhu, módy, společnosti, parazitů, plevelů) reagujme tvořivě. Navrhujme design tak, aby nově vytvořené dílo vznikalo uvědoměle a synergicky.